Tel: +420 775 618 908
Acerca de
Elektrolyty
Mezi elektrolyty se řadí Sodík (Na), Chlór (Cl) a Draslík (K). Každý z těchto prvků má vliv na různé fyziologické funkce a pochody v těle.
Sodík je významný především kvůli regulaci osmotického tlaku a k udržení acidobazické rovnováhy organismu. Společně s draslíkem se účastní nervových vzruchů v tkáni a tyto dva elektrolyty se účastní i při smršťování svalových vláken.
Projevy nedostatku sodíku jsou např. olizování předmětů, požírání zeminy na pastvě, nechutenství, úbytek hmotnosti, snížená výkonost a zhušťování obsahu střev. Pro záchovu stačí koni 20 mg/kg živé hmotnosti. K nedostatku sodíku dochází velmi často u spoust koní, protože ho nemají odkud přijímat. Komerční krmiva sodíku obvykle obsahují nepatrné množství a z krmných surovin obsahuje vyšší koncentraci pouze krmná řepa a krmiva z ní vyráběná např. řepná melasa. (Meyer & Coenen 2003).
Chlór je nezbytný pro metabolismus vody, pracovní kapacitu svalů, funkci ledvin a sekreci žaludeční kyseliny.
Nedostatek chlóru způsobuje nechutenství, negativně působí na trávení a resorpci bílkovin (Frape 2010). Pokud jsou splněny potřeby sodíku v těle, je velmi nepravděpodobné, že by došlo k nedostatku chlóru v organizmu (Frape 2010).
Jakmile dochází ke zvýšené intenzitě pohybu (trénink), potřeba sodíku i chlóru výrazně stoupá, jelikož dochází ke ztrátám elektrolytu pocením.
Za hodinu tréninku se dle studie od Meyer & Coenen vyloučí přibližně 30 mg Na a 55 mg Cl na kg živé hmotnosti (2013).
Celková potřeba sodíku a chloru pracujících koní je kvůli vyplavování těchto prvků potem velice proměnlivá a nelze ji spolehlivě pokrýt jen běžnými krmivy. Je tedy vhodné dát koním k dispozici solný liz. Koním, kteří se při zátěži hodně potí se ještě do krmiva přidává kamenná sůl (Meyer & Coenen 2003).
Draslík je nezbytný pro regulaci osmotického tlaku buněk, aktivaci řady enzymů podílejících se na glykolýze i na oxidativní fosforylaci (Meyer & Coenen 2003).
Nedostatek draslíku v krmné dávce může způsobit nechutenství a snížení rychlosti růstu. V případě hypokalémie (snížení obsahu draslíku v krevní plazmě) můžeme pozorovat svalovou dystrofii a ztuhlost kloubů. Hypokalémie může být příležitostně způsobena přetrvávajícími průjmy či nadměrným podáváním hydrogenuhličitanu sodného (Frape 2010).
Denní potřeba draslíku se pohybuje kolem hodnoty 50 mg/kg živé hmotnosti. Obsah draslíku v krmivu by měl odpovídat obsahu vápníku, což odpovídá rozmezí 4-6 g/kg sušiny krmiva. U pracujících koní dochází k výraznému nárůstu denní potřeby draslíku z důvodu vylučování potem a močí. Může dojít až navýšení potřebné dávky na 10 g/kg živé hmotnosti. I tato hodnota je naplněna ve většině krmných dávek obsahujících objemná krmiva, jelikož obsahují 10-30 g draslíku/kg sušiny. U jadrných krmiv se obsah draslíku pohybuje v rozmezí 5-10 g/ kg sušiny (Meyer & Coenen 2003).
Závěr a důležitá fakta
Kůň má regulační systém, který komplexně reaguje na stres, který může být způsoben různými faktory. Tento systém dodává energii a zajišťuje termoregulaci, což má za následek produkci potu. Tyto kožní ztráty vody a elektrolytů jsou řízeny termoregulací, nezávisle na stavu hydratace či homeostáze elektrolytů.
Jakmile máte koně v tréninkovém plánu, je vhodné především v letních měsících elektrolyty doplňovat.
Elektrolyty volte vždy v práškové formě. Sirupy jsou založeny především na sacharóze, tedy obyčejném třtinovém cukru a takové jednoduché cukry jsou pro koňské trávení nevhodné. Při trávení dochází k tvorbě těkavých mastných kyselin, tvorby kys. Mléčné a to může vést k dalším nežádoucím obtížím.
Pokud máte koně s metabolickou poruchou, je vhodné hladiny elektrolytů kontrolovat veterinářem a takovým koním dodávat tyto prvky ve zvýšeném množství z důvodu vyšších strát.
Záporná bilance vody, Na, K, a Cl může být faktorem, který povede k podávání horších pracovních výkonům a zhoršení regenerace oraganizmu po zátěži (Coenen 2005).